Večer slovenský a žiadny iný: Katja Dreyer, Peter Šavel & PiNKBUS
Slovakia, What’s the Story, Mum? je uměleckým zpracováním osobní cesty Katji Dreyer za příběhem své matky, která v roce 1968 uprchla z tehdejšího Československa. Poté, co Sovětský svaz náhle napadl její vlast a ukončil Pražské jaro, ve věku 23 let opustila svou zemi – stejně jako mnoho jiných - a hledala štěstí v západním Německu.
Ve své tvorbě se Katja Dreyerová zabývá minulostí, aby lépe porozuměla naší mnohovrstevnaté přítomnosti. Nyní se poprvé pouští do příběhu své matky. Hledá propojení s krajinou, kterou v sobě cítí, pochopení rozhodnutí odejít nebo zůstat. Vztahovat se ke své slovenské a slovanské identitě se však ukazuje jako nelehký úkol. Její matka si nemůže (nebo nechce?) vzpomenout na všechno a Dreyer se nikdy nenaučila jazyk své matky.
Naštěstí při svém pátrání potkala Petera Šavela, tanečníka, který je napůl Slovák a napůl Bruselčan. Jako queer chlapce ho jeho matka poslala na slovenský lidový tanec, aby ho trochu „napravila“. Nyní předává své znalosti Katje. Jeho jazyk, jeho tanec, jeho ruce a nohy tvoří jakýsi portál do její vlastní historie. Společně načrtávají všechny paralelní dějové linie, které se odehrály během a po „socialismu s lidskou tváří“. V kolážové sérii tančených a mluvených básní se skrývá otázka: co předáváme další generaci?
PiNKBUS: slovenský a žiadny iný
PiNKBUS zdraví lesy a hory, zdraví je z celého srdce! Patříme ke slovenské kultuře. JSME slovenská kultura. Ať se to MADAM líbí nebo ne. Pojďme společně měnit tradice!
Je čas na „párty“, protože slovenská kultura je pouze slovenská a žádná jiná. V době, kdy se na jedné straně propagují tradiční hodnoty, venkov a folklór a na druhé straně queer lidé a městští obyvatelé, národ hledá společnou řeč a usiluje o porozumění mezi oběma tábory.
A není nic lepšího než hudba! Od Tatier k dunaju, od Páslo dievča pávy Eugena Suchoňe po Mariku Gombitovou.
Děkujeme Nova Synagoga, Stanica-Žilina (Slovensko), REZI.DANCE (Komařice, Česká republika), kunstencentrum BUDA (Kortrijk), Monty (Antverpy), KWP Pianofabriek (Brusel), Workspacebrussels (Brusel), HELLERAU – Europäisches Zentrum der Künste (Kaaitheater), Barbora Jombíková, Marketa Malkova, Ľubomír Šavel, Beata Šavelová, Maria Danizova, Saskia Ottis, Britt Hatzius, Helga Duchamps, Jan van Gijsel, Anneleen Masschelein.
S podporou De Vlaamse Overheid, Flanders State of Arts
Malý sál a kavárna
představuje platformu, která zaštiťuje především queer umělce a umělkyně a přináší do ČR a SR novou tvořivou vlnu. Navazuje na tradici pražských kabaretů a varieté a okořeňuje jí dávkou stoupajícího trendu - drag queens. Tvůrci reagují na silný celosvětový nárůst drag kultury a přináší ho do českého a slovenského kontextu. Zájem o tento typ umění a performance nesmírně vzrostl a rozšířil se i za hranice LGBT komunity. Otevírá diskuzi o nejaktuálnějších tématech dnešní společnosti jako jsou sexualita, nahota, svoboda, tělesnost a kult krásy. Tvůrci jsou přesvědčeni o potřebě budování platformy pro queer uměleckou scénu každým dnem víc a víc. Vytváření bezpečného místa, které šíří osvětu a spojuje lidi, je důležitější než kdykoli předtím
je divadelní tvůrkyně, tanečnice, pedagožka a performerka. Spolupracovala s Nico Boonem, Mette Edvardsenovou, Begüm Erciyasovou a Davidem Weberem Krebsem a studovala mezikulturní divadelní tvorbu na HKU, přičemž pendlovala mezi Nizozemskem a Belgií, než se v roce 2005 usadila v Bruselu. V mezidobí se stala stálou členkou divadla Kaaitheater, kde uvedla inscenace Ophelia Comes to Brooklyn a Cry Me a River.
Koncepce/text/tvorba/performance: Katja Dreyer
Tvorba/pohyb/performance: Peter Savel
Tvorba zvuku/performance: Anne Van de Star
Poradenství v oblasti zvuku: Benne Dousselaere
Dramaturgie: Esther Severi
Scénografie a kostýmy: Anna Halász
Osvětlení: Geni Diez
Externí konzultanti: Willem de Wolf, Rodrigo Batista
Obraz: Britt Hatzius
PiNKBUS:
Martin “Venice” Talaga
Ermin Fazlić
Jakub Spevák
Jozefína Dlabíková
a hosté